Tady jsem doma.

Týden Pochyb - Úterý

4. září 2018 v 6:36 | vaše Sane ♥ |  týden hříchu
Jak jsem slíbila, v úterý vyšlo úterý xD
Nechci strašit, ale možná bude ta kapitola na nějakou dobu zase poslední.. Ne, snad ne... Uvidíme...
A ať nejsem jenom negativní, tak dnešní díl bych ráda věnovala někomu, kdo je pro Sakurako a Neko velmi důležitý... A to Hakuovi :) Děkuju, že jsi Týdnu tak věrný!! ^^
Dnes se více zaměříme na Keijiho, tak snad se bude líbit, kids...



Zazvonilo na konec poslední hodiny a Aru pomocí zbytku svých sil zvedl hlavu z trochu poslintané lavice. Vůbec se nevyspal. A to jenom proto, že jejich třídní musela mít takový ječák, že se při tom prostě spát nedalo, ani s prášky na spaní. Zoufale shodil učebnice z lavice, kde se mu podařilo trefit do rozepnuté tašky, kterou si potom přehodil přes rameno a vyloudal se ze třídy jako úplně poslední. Zoufale zaúpěl, když zjistil, že nemůže najít klíčky od skříňky a do nebohého kusu dřeva prostě praštil hlavou. Toť vše k řešení problémů.
Někdo za ním se uchechtl. "Náročný den?"
"Jsem nevyspalý, Keiji. V noci jsem vůbec nemohl spát, nějak to nešlo. A ve škole se spát taky nedá, když Ino-sensei pořád něco mele... A k tomu jsem ztratil klíče..." Znovu praštil hlavou do skříňky, ale místo tvrdého materiálu mu čelo narazilo do čehosi měkkého. Hřbet chlapcovy ruky, jasně.
Keiji nad ním jen lítostivě zakroutil hlavou. "Jsi můj kamarád, takže ti to řeknu. Seš vážně idiot. Ty klíče máš v zámku," poukázal na dveře skříňky, ve kterých se opravdu houpal zasunutý malý svazek klíčů.
Aru překvapeně zamrkal, aby mysl novou informaci přijala, než zoufale zaúpěl a konečně si odemknul.
"Díky. Jsem mrtvej a to musím ještě udělat prezentaci na fyziku a za boha nemůžu pochopit, co je to za dementní zákon..."
Keiji se rozesmál. Pak se ale nad Uchihou slitoval. "A chceš s tím pomoct?"
Aru se konečně trochu rozzářil. "Postavím ti sochu!"
"Večeře by mi stačila," zaculil se hnědovlásek a objal ho jednou rukou kolem krku tak, aby chlapce trochu poškrtil. Přece jenom, za ten včerejšek si to zasloužil - Keiji nebyl zas až takový idiot, aby mu nedošlo, co měly všechny ty otázky ohledně krásné dívky znamenat. Vlastně tomu rozuměl ještě lépe, než samotný Aru, což bylo, přiznejme si, dosti smutné.

Popravdě netušil, jak se do této situace dostal. Nebylo to tak, že by zapíral nebo chtěl Aruovi lhát. Rozhodně to tak nemyslel. Možná trochu na začátku... Ale to bylo tím, že se tak dobře neznali. Jako ano, Hiroki své přítelkyni musel říct, že je jeho bratr homosexuál - ona sama se dvěma vyrůstala, byla na to expertka. A tak se stalo, že když ho požádala, aby dal na Arua na střední škole pozor, souhlasil a ani ho nenapadlo zeptat se, zda někdy mluvila se svým mladším bráškou o orientaci jeho nového průvodce lomeno kamaráda.
První nedorozumění se dostavilo hned první týden, kdy se bavil se spolužačkou na chodbě a Aru se ho potom ptal, jestli to byla jeho holka. V té chvíli se tak jako zarazil, protože - eh - on preferuje trošku jiné tvary a orgány na své druhé polovičce. Každopádně se mu podařilo z toho vycouvat. Ale nijak mu tím nepotvrdil, že by byl hetero, takže zatím nelhal. To až potom, co si před ním Aru jednou svléknul tričko - potřeboval se jenom převléknout samozřejmě - a on od něj nedokázal odtrhnout oči, taky se možná lehce poslintal a rozbil si hubu o židli, ale to není podstatné. No a v té chvíli mu došlo, že pokud přizná oficiálně svou orientaci, ochudí se o tyto krásné momenty. A tak začalo všechno to vyhýbání se odpovědím a v krajních mezích i lhaní.
A tak teď seděl na barové stoličce a pozoroval Arua, jak zručně krájí zeleninu a obskakuje sporák jako dobře vyučená hospodyňka v bílé zástěře. Po tváři se mu rozlil takový ten debilně přeslazený úsměv, jaký lidé mívají, když jsou hluboce zamilovaní, a sem tam sklouzl pohledem k jeho zadečku.
"Hotovo," oznámil chlapec po chvíli, nabral jim na talíře a přesunuli se do jídelny. Kde vzal najednou tolik energie, když ještě během cesty byl mimo tak moc, že málem sejmul lampu, to nechápal.
"Nemyslel jsem to s tou večeří doslovně..."
"Rád plním své sliby," pokrčil Aru rameny a jedl dál, očividně ho to nijak nerozrušovalo.
Keiji už už chtěl nadhodit, že je to skoro jako romantická večeře - a možná při té příležitosti prvně nadhodit vážný rozhovor na téma své sexuality - jenže když konečně otevřel pusu, ozvalo se klapnutí vchodových dveří. A v tom dovnitř vešla mladá černovlasá dívka se svým snoubencem v závěsu.
"Eh?" vydal ze sebe Keiji inteligentně.
"Čau, nevěděl jsem, že přijedete." Aru hned vyskočil, aby mohl sestřičku obejmout. A příležitost byla v háji. "Dáte si taky?"
"Ne, jenom jsem něco vezla Sasukemu. Co vy dva tady takhle sami? Romantická večeře?" zaculila se Yukino a spiklenecky mrkla po Keijim. Ten měl chuť se začít hystericky smát a mlátit hlavou do zdi. Jak on ji někdy nesnášel, ženskou jednu dotěrnou a vševědoucí...
Aru její pohled neviděl a slova si vyložil jako ironii. "Haha, jsi vážně vtipná, Yu."
"Ale vážně, brácha, co tady děláš?" zasmál se Hiroki. "Seš u Uchihů nějak moc často. Tak trochu posedlost, co?"
Keiji mu odpověděl vztyčeným prostředníčkem.
Taky se na to mohl vykašlat, že jo.

"Co to mělo zase bejt?" protočil Aru oči, když stoupali po schodech nahoru. Yukino s Hirokim už odjeli a jídelnu spojenou s obývákem teď okupoval Naruto. A oni dva měli přece jenom další práci.
"Vím já? Třeba na něčem jedou..."
"To by bylo nebezpečné. Yukino začne mít halucinace, i když se předávkuje cukrem."
Keiji po něm obezřetně kouknul, jestli se třeba začne smát, ale Aru si zachovával vážnou masku. "Dobré vědět."
Černovlásek sebou padnul do postele a objal polštář. "Jsem tak hrozně unavený..." kouknul se zoufale po svém kamarádovi.
Keiji se pohodlně posadil vedle něj a chlácholivě ho poplácal po zádech. Ruku ale pryč nestáhnul a Aru nic nenamítal. Sice to bylo jen jeho vyčerpáním, no proč toho nevyužít.
"Musíme začít s tou prezentací, Aru."
"Hn..." zavrněl chlapec, oči zavřené. Keiji si povzdechl. Opravdu usnul.
Chvilku na něj hleděl, nedokázal v sobě najít vůli, aby ho probudil. Opravdu se potřeboval prospat, hodinka klidu mu přece neuškodí a úkol stihnou taky. A navíc... teď ho mohl beztrestně pozorovat. Taková šance se moc často nenaskytne. A tak se opřel do polštářů vedle spícího chlapce a vytáhnul učebnici dějepisu, aby si zopakoval látku na zítřejší test. Jenže oči mu pořád utíkaly k Aruovi, který vypadal jako nádherný anděl, jehož shodili z nebe, protože byl až příliš dokonalý...
Uchiha se ve spánku zavrtěl a něco zamumlal, než se přetočil čelem ke Keijimu a znovu spokojeně vydechl. Možná to byl pokus vyslovit nějaké jméno. Jméno osoby, na kterou Aru myslel ve snách - jak rád by věděl, kdo tou neznámou je.
Keiji zoufale zaúpěl. Měl na svého kamaráda takovou závislost, až to bylo děsivé. Ale nemohl za to, neskutečně ho přitahoval!
Vrátil se k učebnici.
Znovu po něm mrknul očkem.
Praštil hlavou do zdi, ale ani to chlapce neprobudilo.
Zaváhal. Ale jenom na vteřinu, pak se k němu sklonil a bříšky prstů slabounce pohladil polštářky těch nevinně pootevřených úst. Roztřeseně se nadechl, mozek vypovídal službu. Takováhle šance se opravdu nenaskytne jen tak někdy, zopakovalo mu podvědomí...
Ani si to sám neuvědomoval, když se tělo znovu dalo do pohybu a jeho rty měkce políbily ty Aruovi. Černovlásek ze spaní vydechl a Keiji prudce odskočil. Vytřeštěně zíral na Arua. Bál se, že se probudí, ale ten poklidně spal dál. A jemu ještě teď bilo srdce jako splašené.
Tohle - tohle se nesmí už nikdy opakovat! přikázal si v duchu. Ale roztřesená mysl byla v takové euforii, že nebohou myšlenku nedokázala plně vstřebat, natož aby si z ní vzala nějaké poučení.
Bylo to jasné.
Nekontrolovatelně propadl kouzlu mladičkého Uchihy...


Ukázka středy:
"Jsi na mě až moc hodný."
"No jo, mám pro tebe tak trochu slabost, víš?"
"Třeba jenom chci, abyste mě všichni nechali na pokoji!"
"Aru... chtěla jsem se zeptat... No, jde o ten podzimní ples... Máš už partnerku? Moc ráda bych tam totiž šla s tebou."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 7. září 2018 v 21:20 | Reagovat

noooo som napnuta ako bude aru reagovat ked sa dozvie o keijim. uz aby bol dalsi diel. som zvedava ako sa daju dokopy :-D  :-D

2 Mei Mei | 9. září 2018 v 13:03 | Reagovat

Zkoušela jsem napsat komentář ve středu a čtvrtek, doufám, že dnes to půjde. -_-
Já nikdy nepochopím, jak může někdo tak tvrdě spát. :D Vždycky, když jsem někoho políbila ze spaní, vždycky se probudil. x'D Ježíš, kdyby mu pak Aru řekl, že nespal. xD OMGGGG... x'DDD
Děkuji za krásné úterý. :3

3 Majo Majo | Web | 18. září 2018 v 11:55 | Reagovat

Bože, teď už je to definitivní. Miluju Keijiho, naprosto :3 a Aru je takový trdlo, je to roztomilé :D
Když ho skoro praskli u toho jídla, měla jsem chuť zakřičet "držte hubu debilové, zkazite to" :D tak doufám, že Arua nijak nenahlodali, že Keiji bude mít možnost říct mu to sám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama