Tady jsem doma.


16.-26. jsem mimo civilizaci, přednastaveno máte a já se tu občas ukážu skrz mobil...
(možná zas budu psát reporty xD)

Afroditin syn 2.0 (7)

18. června 2018 v 9:48 | vaše Sane |  Afroditin syn 2.0
Tak jo, minulý týden jsem to nestihla a včera taky ne - nicméně teď mě čeká klidnější období, tak snad to už bude nějak pravidelnější...
Abych se vám tak přiznala, tahle kapitola se mi psala snad nejhůř. Nejspíš mi ty love části nějak nejdou, už se nemůžu dočkat, až se v dalším díle vrátím k tajemnu ohledně jejich práce :D



Sasuke nikdy nebýval nervózní, spíš naopak - cítil se nad věcí. Jenže od Narutova příchodu bylo všechno jinak, a proto i teď, když se domem rozezněl zvonek, Sasuke vyděšeně nadskočil a žaludek se mu stáhl nervozitou.
Jenom klid, nabádal se, zhluboka se nadechl, otřel zpocené dlaně do kalhot a vydal se ke vstupním dveřím.
Uchihovi si rozhodně nežili špatně, luxusně zařízený dům dával přesně najevo, že oni jsou elita. Často se tu pořádali večírky pro Konožskou smetánku - to jeho otec si na tom zakládal. On jakožto šéf nejbohatší právnické kanceláře, známý tím, že neprohrál jediný případ, a jeho matka, úspěšná a oblíbená primářka městské nemocnice, za své přátelé považovali politiky, byznysmeny a podobná individua. A jeho geniální bratříček musel jít samozřejmě v otcových stopách, když se rozhodl studovat právo. Prostě skvělé.
Možná to byl Sasukeho problém. Už mu zbýval jenom jeden rok na vyšší střední, než si bude muset taky zvolit - a on nevěděl, co chce dělat. Ve škole mu všechno šlo, jenže nic z toho nebyla jeho záliba. Když měl čas, tak si četl, aby zabil nudu. Kamarády neměl, protože jeho vrstevníci prostě byli pod jeho úroveň. Znuděné bohaté děcko, co se poprvé zamilovalo, tak nějak by se možná popsal, kdyby si ovšem přiznal realitu.
A to by musel polknout svou hrdost, což byl krok, který nebyl ochotný udělat.
Zvonek krátce cinknul ještě jednou, ale to už Sasuke vyšel před dům, kde logicky čekal, že Naruto bude stát až za brankou vysokého plotu... Nicméně chlapec si pro něj připravil infarkt - sotva dveře otevřel, před očima se mu zjevila krvavě rudá růže.
"Co to sakra...?!"
"Ahoj, Sasuke," zaculil se Naruto nevinně, doopravdy stojící jen metr od něj, který mu s všudypřítomnou sebejistotou podal nevinný kvítek.
Chvilku se nezmohl na odpověď. Nedůvěřivě koukl k zamčené brance, i k vysokému plotu, který byl pod proudem, potom na Naruta.
"Jak ses sem dostal?" vypadlo z něj nakonec inteligentně.
"Přelezl jsem plot."
"Je v něm elektrika..."
"Nejspíš jsem měl štěstí," pokrčil Naruto rameny a uculil se.
A Sasuke, který si vždy zakládal na své drsné vizáži, se tiše rozesmál.
"Dohodneme se,"řekl nakonec, "já se nebudu ptát a ty příště počkáš, až ti otevřu."
"Když to chceš mít nudné," vyjádřil Naruto s nevinností svůj názor na věc.
Sasuke nad ním nakonec jenom zakroutil hlavou a pustil ho dovnitř. Když tak procházeli rozlehlým domem s chladnými zdmi, najednou si uvědomil, jak moc se všechno za pár dní změnilo. Jeho povahu vytvarovalo tohle prostředí a rodina - ale Naruto se teď stává sochařem, když jeho duši dává nový tvar a prozařuje mu nitro tím svým osobitým sluncem...
Tak počkat? Co to sakra bylo?!
Rychle zatřásl hlavou a nenápadně se plácl do tváří, aby se probral. Nevěděl, kde se to v něm vzalo, jeho myšlenky najednou zněly tak... poeticky. To nebyl on. Uchiha Sasuke a romantik? Ani náhodou! Fuj.
"Tak tohle je můj pokoj, buď jako doma," uvedl spolužáka do prostorné ložnice a rozhodil paže do stran. Naruto se uchechtl a posadil se mu na postel, potom vyzývavě čekal, co Sasuke udělá.
Ten zvažoval své možnosti. Ano, mohl by si sednout vedle něj... Nebo se mohl posadit na židli u stolu. Jo, to zní dobře.
A tak rychle přešel místnost, aniž by mohl Naruto něco namítnout a kecnul sebou na židli.
Naru jen pokrčil rameny a už to nijak nekomentoval, však on Sasuke ještě přijde, o tom nepochyboval.
"Možná bys měl dát tu kytku do vody, nebo ti zvadne," zašklebil se na něj a Uchihovi až v té chvilce došlo, že v ruce má stále ještě růži, kterou mu při vstupu Naruto vnutil do ruky, ale on byl tak zmatený z jeho nečekaného příchodu, že si to ani neuvědomil.
"Jasně! A - dáš si něco k pití? Přinesu nám limonádu... A taky myslím, že v kuchyni byl nějaký koláč... Hned jsem zpátky,"vykoktal ze sebe rychle a vycouval pryč. Až na chodbě si dovolil se nadechnout.
Tak znovu... Co se to s ním dělo?
Vážně ho to začínalo děsit stále víc, vždyť tohle nebyl on! Teda byl ale... V Narutově přítomnosti se prostě měnil. Trochu si začínal připadat jako mlýnek, jenže opravdu nedokázal myslet na nic jiného, než na to, že se mu takové chování nepodobá...
A on mu dal růži?! Proč? Nebyl žádná pitomá holka a hlavně tohle rozhodně nebylo rande! Tak jaké k tomu měl důvody?
Sice se v duchu vztekal, ale když hledal ve skříni vhodnou vázu, dal si záležet, aby byla správně vysoká i hubená - prostě a jednoduše perfektní pro ten kvítek barvy vášně.
Tiše zaúpěl a praštil hlavou do dvířek od vitríny. Hluboký nádech a výdech.
Klid.

O pár minut později se vrátil do své ložnice s podnosem. Naruto stál u knihovny a prsty přejížděl po hřbetech knih, jak si četl názvy. To Sasukeho přinutilo pousmát se. Nebylo moc věcí, na které by byl pyšnější, než jeho knihovna - zabírala celou jednu zeď a měl díla snad všech žánrů.
"Vidím, že o něco se zajímáš i ty, Sasuke. A to se pořád snažíš tvrdit, že jsi ze všeho znuděný…" zmínil Naruto, když si ho všiml.
"Měli bysme se začít učit."
"Jasně, jak chceš," pokrčil Naruto rameny, ale neubránil se úsměvu. Však on Sasukeho povahu prolomí. Dostane vždycky každého. To jenom Sasu je tvrdý oříšek, ale i to se stává. Má rád výzvy.
Tentokrát už vzal Uchihu za loket a nekompromisně ho přinutil posadit se vedle něj na postel. Sasuke tedy vytáhl sešit a volné papíry a začal načrtávat první graf. Naruto se samozřejmě snažil chápat, co mu říká, ale šlo to ztěžka, když ho matematika vůbec nezajímala. On středoškolské vzdělání nepotřeboval, práci už měl.
Ale bavilo ho poslouchat Sasukeho hlas, když se tak soustředil. Nenápadně mu přejel dlaní po stehně, nebezpečně blízko rozkroku. Sasuke jeho ruku sice jednoduše shodil, aniž by svůj výklad přerušil, jenže drzá ruka byla ve vteřině opět zpátky, a tak se nejistě posunul.
Naruto se posunul k němu a dlaň se znovu přiblížila.
"Naruto... soustředíš se na funkce?" zajímal se se skeptickým pohledem a rychle se oddálil o dalších pár centimetrů.
"Tvé životní funkce?"
"Ne... Na matiku!"
"Tak v tom případě ne," uculil se nevinně Naruto a líbnul mu pusu na tvář.
Sasuke sebou praštil do postele. Tohle bude náročný den...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 18. června 2018 v 19:27 | Reagovat

som zvedava co bude dalej. naru dava sasukemu poriadne zabrat. chudacik odolava ale ako dlho. boooze som napnuta o co vlastne ide. to ako naru postupuje. neviem si pomôct ale pride mi akoby mal byt uke sasu. ano je pravda ze dominantnejsie zeny lovia chlapou a u gey paru je to da sa povedat tak isto jednno kedze su obaja chlapi cize lovce. ale proste prinesena ruza a bost na tvar a tak. hmmm uz aby bol dalsi diel :-D

2 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 18. června 2018 v 19:28 | Reagovat

gggrr bozk na tvar.. 8-O

3 Mei Mei | Web | 20. června 2018 v 15:17 | Reagovat

Hodně štěstí, Sasuke. Doučovat někoho takového vyžaduje hodně pevné nervy. 😂

4 Majo Majo | Web | 27. června 2018 v 13:19 | Reagovat

Bože to je taková sranda :D chudák sasuke, úplně vidím jeho rozpoložení, jak je rozdělený mezi hrdost a zamilovanost, je mi ho tak líto, takhle ho trápit :D Naruto je skvělý, vůbec si nebere k srdci, že se ho Sasuke snaží něco naučit, ale.. chápu, pozorovat Sasukeho životní funkce je asi trochu zajímavější, než ty matematické :D
Parádní učící rande :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama