Protože chaos je dobrý...


Připojte se k nám yaoistkám na FB:

> !!!YEHOVISTKY!!! <




Možná vám přijde, že zas trochu stávkuju... No a ona je to bohužel vcelku pravda, ale nebojte, během června po matuře se zas proberu - a mám v plánu rozjet dlouho slibované povídky! :)

Afroditin syn 2.0 (2)

15. dubna 2018 v 8:01 | vaše Sane (s mírnou kocovinou) |  Afroditin syn 2.0
Pravděpodobně mi celý dnešek bude velmi zle, ale nevadí xD Stálo to za to!
Měli jsme včera Studentský ples ^^ - musela jsem přece oslavit, že jsme (snad i úspěšně) zvládli zahájení maturit :D A navíc mám zítra narozeniny a v pondělí se to přece slavit nedá... xD Prostě jsem měla spoustu důvodů, proč se včera opít...
V tomto díle je jedna stará scénka a já dlouho přemýšlela jestli ji vyhodit nebo nechat - tak jen doufám, že se mnou souhlasíte v jejím ponechání :)



Sasuke vešel do třídy a pohled mu padl na hlouček u jeho lavice. Zamračil se. Co to zas sakra bylo? To mu tam připravili nějakej vtípek? Ne, to by si zrovna k němu nedovolili... Tak proč ale potom sakra okupovali jeho území...?!
Odpověď dostal hned vzápětí.
Naruto seděl na jeho, tedy teď už vlastně na jejich společné lavici, culil se jak neviňátko, i když růžky v těch rozcuchaných vlasech byly více než patrné, a povídal si se skupinkou nových spolužáků, co z něj byli úplně unešení.
Jak rád by se jim Sasuke vysmál, jenže bohužel si musel neochotně přiznat, že on je na tom velmi podobně.
Naruto se na něj usmál, spiklenecky zamrkal a Sasu si mohl jít klidně vykopat díru, protože tohle rozhodně nemá šanci přežít. Ten kluk ho prostě zabije. A přece nebude tak sobecký, aby ještě po své rodině požadoval vykopání hrobu - navíc hned potom, co by zjistili, že jejich syn dostal srdeční zástavu z toho, že ho přitahoval kluk. Ne, to si radši místečko na rakev připraví sám a bude mít od nich pokoj...

Konečně trocha klidu, pomyslel si Sasuke, když se posadil do stínu vysokého dubu, zapřel se o jeho kmen a dovolil si na okamžik zavřít oči. Ano, tohle potřeboval po všech těch vyčerpávajících hodinách, které musel trpět v přítomnosti hlučných a očividně úplně dutých spolužáků. A to ani nemluvil o tom nadpozemsky kouzelném stvoření, co s ním sdílelo lavici, pořád ho pozorovalo a - jestli Sasuke mohl mít svůj egoistický názor - svlékalo ho pohledem.
Ano, potřeboval chvilku na uklidnění. A ledová sprcha by se taky docela hodila, když nad tím tak uvažoval...
I přes zavřené oči poznal, že na něj padl něčí stín, tak nespokojeně vzhlédl. A stěží se ovládl, aby sebou necuknul. Naruto klečel přímo před ním, zase se tak nevinně uculoval, skoro jako by předem věděl, že jde Sasu z toho pohledu do kolen - a co na tom, že seděl?!
"Můžu se k tobě připojit?" zajímal se a naklonil hlavu na stranu. Jako štěně. Vlastně mu celkově připomínal domácího mazlíčka. Už jenom dát mu obojek a vzít ho na procházku...
"Eh... co jsi říkal?" vykoktal ze sebe Uchiha inteligentně. Ha, a pak že je geniální.
"Jestli je tu volno?" zopakoval Naruto s klidem, nejspíš ho Sasukeho ignorace nijak neurazila, na rtech stále ten rebelský úsměv, v očích jiskřičky, díky kterým byl snad s každou další vteřinou přitažlivější...
Ne, dost! Na něco se tě ptá! okřikl se Sasuke v duchu.
"Klidně," odpověděl mu tedy opatrně. Mohl by se zeptat, proč nezůstal na školním dvoře s ostatními, kde by mohl vesele debatovat a tak podobně, ale nakonec to neudělal.
Naruto měl nejspíš stejnou myšlenku. "A co že tu jsi tak sám, hm?"
Sasuke pohled padl skrz tenhle parčík až ke stolům na betonovém plácku, kde se to očividně hemžilo životem, a instinktivně se otřásl. Ne, tady mezi stromy a v aspoň nějakém tichu s matnými pocity soukromí mu bylo lépe.
"Je tady klid," řekl nakonec. Naruto se s úšklebkem pootočil a Sasu ihned pochopil, kam se dívá. "Víceméně..."
To, že se za keři skrývala skupinka dívek, nehodlal nijak komentovat, ale bylo očividné, že Naruto se stejně zase zeptá. Už je ani neřešil. Začalo to tím, že Sakura s Ino v prváku založily jeho fanklub, aniž by o to stál - a stalkovaly ho na každém kroku. Jednoduše řečeno, byly prostě šílené. Nejdřív se mu dařilo to ignorovat, pak se jednou naštval a seřval je, že jestli se nebudou držet aspoň deset metrů od něj, tak si vyžádá soudní příkaz nebo změní školu.
A dívky se na obědovou přestávku přestěhovaly za ty keře tam. Přesně deset metrů od místa, kde rád sedával on. Měřil to. Byly na centimetry přesné, bohužel.
"Takže... tvé fanynky?"
"Hm..."
"Slyšel jsem, že mají dokonce Sasu-fanklub..."
"Hm..."
"Nabírají nové členy?"
Sasuke se málem zadusil vodou. "Cože?!" vyhrkl nechápavě.
Naruto se zvonivě rozesmál a spiklenecky na něj mrknul. A Sasuke měl nehezký pocit, že to to roztomilé pako myslí smrtelně vážně.
Povzdechl si. "Bože, za co…?" zamumlal si pro sebe zoufale. Ten kluk ho doopravdy zabije, probleskla mu hlavou myšlenka, která se od včerejšího rána stávala stále reálnější.
"Věř mi, neexistuje žádný bůh, který by ti pomohl," uchechtl se Naruto tiše. "No a hádám, že jsou na tebe ty tvoje fans docela majetnické, co?"
"Nejspíš...?" pozvedl Sasuke obočí. Nějak nechápal, na co tím blonďáček naráží.
"Takže i hádám, že by se jim nelíbilo, kdyby někdo - čistě teoreticky - udělal... hm... tohle." Sasuke se už už chtěl zeptat, co přesně Naruto myslí, když se k němu chlapec naklonil.
Dech se mu zadrhl v plicích a myšlenky zamrzly, když se ta měkká ústa otřela o jeho rty v jemném polibku. Naruto mezi prsty něžně stiskl jeho bradu a přitáhl si ho blíž, čímž jejich polibek zpečetil. Sasukeho tělo jako by se vzbouřilo, ještě nikdy nic takového necítil. Sám našel potřebu být mu blíž, když chtěl polibek prohloubit a pak najednou - byl Naruto pryč.
Trvalo mu pár vteřin, než si uvědomil, že Naruto se válí po zemi, dívky nad ním stojí jako bohyně pomsty, co se ho chystají rozsápat. Několikrát zamrkal. Co se to proboha jenom stalo?!
Dotkl se svých úst, stále ještě brněly od toho neznámého kontaktu. Potřeboval další minutu, než mu došlo, co přesně se to stalo. Naruto mu ukradl jeho první polibek...
Ten se právě bránil ječícím dívkám v křeči hysterického smíchu a očividně si nedělal vůbec nic z toho, že ho asi za chvilku něčím umlátí.
Sasu zapřemýšlel, jestli mu má pomoct, ale... Ne, do toho se rozhodně nehodlal plést. Za neustálého jekotu a celého toho zmatku se raději rychle vypařil.
S oddechnutím si ještě stačil pomyslet, že příští hodinu má francouzštinu, na kterou Naruto naštěstí nechodí...
Nevěděl totiž, jestli by se mu dokázal ještě podívat do očí, aniž by se něčím neztrapnil a nechoval se jak nervózní puberťačka. Takže vyhýbat se mu bylo skvělé řešení - jakožto Uchiha přece musí mít svou hrdost!

"Mám se ptát, o co se to snažíš?"
Naruto se otočil. Ten přátelský úsměv, co nasazoval ve škole jako masku, byl pryč. Oči ledově kruté, bez známky citu, ve tváři lhostejnost. "Potřebuješ snad něco?"
"Dokázal sis snadno znepřátelit ty naivní nány... A to ani nemluvím o tom, jakou jsi na sebe přitáhl pozornost. Většího idiota jsem ještě neviděl."
"Taky jsi mi už chyběl, Gaaro," ušklíbl se Naruto sarkasticky a chtěl se znovu vydat pryč, když mu ale rudovlásek stiskl zápěstí a přinutil zastavit.
"Co tady chceš?" zasyčel mu do obličeje nenávistně.
"Řekněme, že tu mám nějakou práci..."
"Vím moc dobře, co za práci děláš," zašeptal a jeho hlas zněl jako smrtící hrozba. Ne, že by se ho Naruto snad bál. "S kým? S tím malým Uchihou?"
"Není to očividné?" zasmál se Naruto chladně.
"Možná až moc. Sleduju tě, nejsi až tak dobrý herec, jak si o sobě myslíš - dej si pozor, aby ses nenakazil. A city jsou hodně ošklivá nemoc."
"Tss, na rozdíl od tebe nejsem amatér," odsekl Naruto a konečně se mu vymanil ze sevření. "Takže laskavě neměj péči a nepleť se mi do cesty," dodal a rty se mu samy zkroutily do zlověstného úšklebku.
Gaara se zamračil. Vypadá to, že bude muset Narutovi připomenout, kde je jeho místo...
Blonďáček chtěl ještě něco říct, ale když se otočil, v temné uličce už nikdo nebyl. Ještě se tiše rozesmál nad absurditou jejich konání, potom po vzoru svého společníka zmizel jako pára nad hrncem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 15. dubna 2018 v 19:44 | Reagovat

nooo cim viac ma zaujima o co vlastne narutovy ide. sasu je takyto hamblivy neeeskutocne sladucky a rozkosny. a naru na mna tak trochu pôsoby ako mala kurvicka co pôjde do postele s kazdym. ale aj tak je zlaty. uz aby bol dalsi diel. :-D

2 Majo Majo | Web | 15. dubna 2018 v 19:55 | Reagovat

Sasuke je vtipný, takový roztomilý pako, jehož ego jde pomalu ale jistě úplně do hajzlu :D je krásný sledovat jeho osobní krach z toho roztomilého a sexy kulišáka :D ale jsem ještě víc zvědavá, co má teda Naruto za úkol, trochu se o něj začínám bát :D a Gaara je boží :3

3 Mei Mei | Web | 17. dubna 2018 v 15:25 | Reagovat

Nestíhám, nestíhám, nestíhám! 😵😵
Moc se mi líbila ta scénka s polibkem. 😍 Tu jsem četla dokola a úplně se vžila do Sasukeho role. 😍
Naruto se mi pořád nelíbí. :/ A Gaara k němu zřejmě patří, takže taky ne. Co to kujou za pikle?! 😲
A taky - HODNĚ ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ, LÁSKY, PENÍZKŮ, INSPIRACE, SKVĚLÝCH VZTAHŮ S RODNOU I PŘÁTELI, - zkrátka vše, v čem Mei selhala. x'D Ach, hlavně ta inspirace...
❤💙💚💛💜💛💚💙❤💙💚💛💜💛💚💙❤💙💚💛💜💛💚💙❤

4 Sane Sane | Web | 25. dubna 2018 v 16:23 | Reagovat

Děkuji ^^
A jsem ráda, že se bavíte :D  :D

5 iracionalne iracionalne | Web | 25. dubna 2018 v 19:02 | Reagovat

Tak konečně mám za sebou i druhou kapitolou, no je to... Silné? :D Fakt mě to baví, jen  furt kurv* kam to celé míří :/ :D... Dodatečné přeji vše nejlepší protiargumente :D.

6 Sane Sane | Web | 25. dubna 2018 v 20:37 | Reagovat

[5]: Stále tě obdivuji, šéfe! :D  :D
A děkuji, je pocta být tvým protiargumentem :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama