Protože chaos je dobrý...


Připojte se k nám yaoistkám na FB:

> !!!YEHOVISTKY!!! <




Možná vám přijde, že zas trochu stávkuju... No a ona je to bohužel vcelku pravda, ale nebojte, během června po matuře se zas proberu - a mám v plánu rozjet dlouho slibované povídky! :)

Osamělí vlci (1/3)

25. června 2017 v 9:26 | sakynka |  Potterovské povídky
Čaute děcka :)
Tak další jednorázovka, trochu se mi odklonila od původního plánu, ale nevadí xD Stejně jsem s ní vcelku spokojená ^^ Pamatujete na mou posedlost Poberty? Je zpět! <3
Tak zatím, šmoulata, vaše autorka si jde dál léčit zlomené srdíčko xD *ano, šokující, ale má ho - říkají legendy*



Znáte takovou tu klukovskou lásku?
Když to začíná hádkami a posměšky "S ní si hrát nebudu!" a pokračuje přes pubertální výjevy "Je fakt sexy" až k tomu krásnému citu, kdy chlapec konečně zůstane stát s otevřenou pusou a jediné, na co v té chvíli pomyslí, je "Ona je nádherná".
I James Potter si tímto prošel, a když nastoupil do pátého ročníku a ve vlaku opět potkal svou dlouhodobou lásku, byla tato myšlenka to jediné, co jej napadlo. Lily Evans je opravdu a skutečně překrásná.
Sirius se mu za to tenkrát vysmál, dívky střídal častěji než ponožky - nemohl pochopit, co James cítí.
Ale Remus ano, on sám se na konec prázdnin těšil ze stejného důvodu jako Jamie. Opět uvidí svou lásku.
A bohužel - v obou případech neopětovanou.

Remus si konečně oddechl a padl naznak na jejich letiště. Ano, jeho přátelé byli někdy dost přítulní a tak - po těch letech v Bradavicích - zbavili své postele nebes a srazili všechny čtyři dohromady. Bylo to praktické, protože už před sebou neměli žádná tajemství. Nebo si to minimálně nalhávali.
Sirius dnes zmizel někam s Keirou, dívkou z havraspáru, co po něm pokukovala od začátku školního roku. Remus si zmučeně prohrábl vlasy, kéž by se i na něj jeho kamarád někdy podíval tím kouzelným pohledem. Alespoň jedinkrát...
Ale ne. Ten patřil jen dívkám, co později toho dne podléhali Siriusovým choutkám.
Světlovlásek zavřel oči a představil si milovanou tvář, ruka se sama od sebe rozpohybovala a sjela po těle dolů. Vklouzla pod hábit, rozepnula kalhoty a stiskla v dlani tvrdnoucí mužství. Remus tiše vzdychl a začal jí pohybovat v pomalém tempu, užíval si tu chvilku, kdy má pokoj jen pro sebe a může.
"Siriusi..." prosákl sten skrz jeho semknutá ústa.
"No... to jsem teda nečekal." Remus se vyděsil, rychle otevřel oči a vytřeštěně zíral na svého přítele.
James se uchechtl a dál se pobaveně, nejspíš i zaraženě, opíral o dveře. Jak dlouho tam stál, to Remus nevěděl - pravděpodobně jen pár sekund, ale i tak slyšel až příliš.
"Já-já... ne..." hlesl zděšeně.
"Přijdu později," zasmál se Jamie nervózně a zase z ložnice vypadl.
"Počkej!" Remus vyskočil na nohy, ale zamotal se do kalhot a upadl. Jamese tak dostihl až za průchodem Buclaté dámy. "Tak to není!"
"Jak konkrétně?" ušklíbl se Jamie. "Jako že nejsi zamilovaný do Siriuse?"
Světlovlásek naprázdno otevřel ústa, než je opět zavřel. Nemohl říct ne. Nechtěl lhát.
James pochopil. "Hele, mě do toho nic není. Jen nechápu, proč teda předstíráš, že jsi hetero.."
Teď to byl Remus, kdo se ušklíbl, ale k jeho laskavé tváři to bylo skoro až nepatřičné. "Jasně, když přiznám, že jsem gay, tak mě určitě přijmete mezi sebe tak jako dřív, hm?"
"Remie... Přijali jsme i ten tvůj malý chlupatý problém, tohle je oproti tomu nic. I když uznávám, že vyznat Tichošlápkovi lásku by už mohlo být horší."
"Tak vidíš."
James vzal kamaráda kolem ramen. "Nikomu tvé tajemství neřeknu, slibuju."
Remus se na něj vděčně usmál a chlapce krátce objal. "Díky."

"Proč se s ním tahá?" vztekal se James a hodil do jezera další kámen, který se žblunknutím vpadl do podvodní říše jezerního lidu. Neříkal Brumbál, že by je neměli vytáčet?
"Nic to neznamená. Určitě." ujistil ho Sirius ležící v trávě. Remus se mu opíral o pokrčená kolena a četl nějakou knihu, ale jen James mohl vidět ruměnec, co chlapec skrýval, a drobný úsměv. Ne, Remie z té knihy nepřečetl ani slovo - nemohl by se soustředit.
"Ale fakt jsou spolu často," namítl Peter nejistě, po vzoru svých kamarádů se ohlédl na dvojici sedící v trávě. James vzteky kopl do vody další kámen.
"Jen se s ním přátelí. Slyšel jsem, že prý bydlí na stejném místě, proto se s ním baví. Nic víc v tom nebude," zamumlal Remus zpoza knížky. James po něm hodil vděčný úsměv, než se ušklíbl a strčil ruce do kapes.
"Mně je to stejně fuk, vlastně mě nezajímá! Jdu zpátky do hradu!"
"Já musím do knihovny, ještě jsem nedodělal to pojednání pro profesorku McGonagallovou," postěžoval si Peter, který se hned zvedal taky. Nakonec vstali i Sirius s Remusem, Tichošlápek se přidal k Peterovi a Remus k mladému Potterovi.
"Vážně je ti to jedno?" zeptal se Remus opatrně, když za sebou konečně zavírali dveře jejich ložnice.
"Jo, proč by nemělo?"
Remus se uchechtl. "Možná, protože vypadáš tak vytočeně..."
James si znaveně prohrábl vlasy, než si sedl na postel. "Promiň, Remie."
Kamarád ho následoval, posadil se k němu a instinktivně se začal jemně probírat tmavě hnědými vlasy, když se mu James odevzdaně složil s hlavou do klína. Ani teď, když znal jeho tajemství, se v jejich přátelství nic neměnilo.
"Vážně Lily miluju," hlesl do ticha pokoje.
"A já Siriuse."
"Co děláme špatně?"
"Mlčíme. Nevyznali jsme se jim, protože nechceme být odmítnutí." Jamie souhlasně pokýval.
"Jsme pokrytci."
"Jsme pokrytci," zopakoval po něm Remus tiše.
"Moony... Chtěl bych něco udělat..." řekl po chvíli James a zvedl se do sedu. Remuse ani nenapadlo nějak odporovat, když odtáhl své dlaně z jeho vlasů. Zvědavě se na kamaráda koukal. Ale dalšího vysvětlení se mu již nedostalo.
James jemně stiskl chlapeckou bradu mezi prsty a přitáhl si jej do měkkého letmého polibku. Viděl červeň, co Remuse polila, a téměř i cítil, jak se jeho srdce rozbušilo zběsileji. Zvedl pohled k těm zeleným očím, viděl v nich zmatek a nevinnost.
Políbil jej podruhé, tentokrát mnohem dravěji a polibek byl hned hlubší i vlhčí, Remus ani nestihl pochopit, co se stalo, ale tělo po tom toužilo a tak automaticky spolupracoval, objal Jamese kolem krku, aby mu byl blíž, cítil horkost cizího těla i vášeň - dosud nepoznanou.
"Nh," vzdechl, kyslík mu docházel, Jamie jej kompletně celého obemkl, byl všude - na každé části svého těla, jako by cítil jeho doteky, a rty jej brněly, zčervenalé a citlivé od drobných kousnutí, jimiž jej tmavovlásek obdaroval.
Konečně se od něj odtáhl, Remus chtěl protestovat, ale rozmyslel si to a jen vyjukaně pozoroval Jamese sedícího naproti němu se stejným překvapeným pohledem.
"No..."
Remus se rozesmál. Skutečně se rozesmál, hlasitým a uvolněným smíchem. "Ty jsi šílený!" obvinil kamaráda mezi záchvaty smíchu, ten ho nejdřív pozoroval, než se k němu přidal. A tak tam jen seděli a smáli se a všechno bylo v pořádku, protože celý svět jim byl nyní vzdálený.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akame Akame | 25. června 2017 v 15:08 | Reagovat

Boží :D moc se mi to líbí i když na Pottera moc nejsem :D

2 Yumiko-chan Yumiko-chan | 25. června 2017 v 16:05 | Reagovat

To bylo boží, takový oddech po té co jsem se vrátila. :-D  :-D Potřebovala jsem to. Moc povedené, Pottera mám ráda. I když na něj moc nekoukám. Těším se na další díl. :D

3 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 28. června 2017 v 15:34 | Reagovat

To je tak roztomilý :3 Těším se na další díl :3

4 Majo Majo | Web | 3. července 2017 v 10:56 | Reagovat

Tvůj chlupatý pohled mě naprosto dostal :D Víš že moc nemusím Jamese ale tady je takový sladkyyyyy :3 doufám že oběma svym láskám řeknou pravdu...nebo ať skončí spolu! :3 a problém vyřešen :D

5 Naomi (나오미) Naomi (나오미) | Web | 4. července 2017 v 19:53 | Reagovat

Potterovky sice nemusím, ale tohle je úžasný :) a ten konec O_o honem jdu na další díl ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama